pondělí 13. srpna 2012

Sýry 1.

Totálně zmasírovaná pořady typu Peklo na talíři, Jste to co jíte a hlavními zprávami jsem se i já jednoho večera zamyslela nad tím "CO" doma jíme. Musím konstatovat, že moc pyšná jsem na sebe nebyla. Naše spíž připomínala regály hypermarketů a lednice jejich chlaďáky. Etikety jsem příliš nestudovala, neboť jsem v blahé nevědomosti věřila tomu, že když něco doporučuje pediatrická komora, tak to přece "musí " být dobré.
Po shlédnutí rozborek dětské paštiky, utopenců a výrobního salámu jsem začala číst etikety a nestačila se divit a propadat zoufalství. Najít čisté potraviny, které by neobsahovaly haldy éček a konzervantů byl takřka nadlidský výkon. Začala jsem se poohlížet po místní produkci a ejhle ono to najednou šlo. Našla jsem si paní, od které nakupuji domácí vajíčka, sehnala jsem dodavatele vepřového bio masa a zjistila, že farma kousek od nás prodává mléko. Tímto jsem definitivně vyhlásila boj konzumu :-).

Když už jsem měla neomezený přístup ke kvalitnímu mléku, přišel nápad na výrobu domácího tvarohu a sýrů.

Sedla jsem k internetu a začala objednávat. Každý, kdo se pustí do domácí výroby sýrů by si měl pořídit alespoň základní výbavu čítající teploměr, sítka na vykapání sýrů a syřidlo. Sýr jde samozřejmě udělat i bez syřidla, ale práce, chuť a výtěžnost je nesrovnatelná.

Nejdříve domů dorazily sítka a já zkusila první recept.
Zahřála jsem mléko na teplotu, kdy jsem v mléce ještě udržela ruku a pak zasyřila šťávou ze dvou citrónů a troškou octa. Zázrak se stal a já jsem ze dvou litrů mléka měla necelých 300 g sýra. Lišák byl nadšen ( já také ).

Zde je výsledek.

















Žádné komentáře:

Okomentovat